Krmná řepa - Fodder Beet Roots
(Beta vulgaris)
Zařazení
- Sacharidové krmivo
- Okopaniny
Popis, charakteristika
- Beta vulgaris subsp. Vulgaris má tři poddruhy:
- Crassa - krmná řepa
- Altissima - cukrová řepa
- Conditiva - salátová řepa, sem patří i typická červená řepa
- Velikost, tvar a barva kořene jsou velmi proměnlivé a závisí na odrůdě
- Plodiny krmné řepy, které jsou určeny pro píci (spíše než pro produkci osiva), jsou pěstovány jako jednoleté plodiny a kořeny musí být sklizeny před zimou, protože nevydrží mráz
- Pěstuje se po celém světě v chladnějších podnebích i v tropech
- Půda by se tedy měla vápnit a doporučuje se i zkontrolovat množství boru, aby se předešlo tzv. Black heart disease (onemocnění rostlin způsobující "vnitřní zčernání")
- Je odolná vůči suchu a může tak poskytnout krmivo na konci suchého léta, kdy už ostatní rostliny nejsou dostupné
- V závislosti na sušině byly definovány tři druhy odrůd krmné řepy
- Krmná řepa - < 12% sušiny
- Krmná cukrová řepa - 12 - 16 % sušiny
- Cukrová řepa - 16 - 20 % sušiny
- Díky vysokému obsahu cukru je krmná řepa chutná a je cenným zdrojem energie
Sklizeň a skladování
- Krmná řepa může být sklizena při dosažení fyziologické zralosti - když listy začnou usychat. Kořeny se však v půdě nekazí, a mohou zůstat v zemi až do škodlivých mrazů
- Kořeny krmné řepy je možné skladovat po dobu 4-5 měsíců, pokud jsou zdravé a nepoškozené
Výnosy
- Krmná řepa je mimořádně produktivní a je nejvýnosnější plodinou pěstovanou v mírném podnebí
- 50-100 t řepy/ha
- 10-20 t píce/ha
Pastvina
- Kořeny a listy krmné řepy mohou být spásány
- Doporučuje se "pásová pastva" - skot se vypustí na pastvinu a každé zvíře se nechá 2 hodiny na 3 metrech, čímž se ušetří mnoho sklizňových a distribučních operací.
- Je možné tímto způsobem pást i prasata
- Geneticky modifikovaná krmná řepa
- GMO krmná řepa je vyvinuta, ale tato odrůda nebyla povolena v Evropě.
- Terénní zkoušky byly povoleny v Dánsku a dle výzkumu byly hodnoty stravitelnosti podobné hodnotám u konvenčních odrůd.
Nutriční vlastnosti
- Krmná řepa má relativně nízký obsah sušiny (do 20 %, ale i méně než 12 %)
- Jsou především energetickým krmivem díky vysokému obsahu sacharidů rozpustných ve vodě (až 70 % sušiny, především sacharóza)
- Existuje přímo úměrný vztah mezi obsahem sušiny a obsahem cukru, typy určené na píci jsou bohatší na vlákninu
- Nízký je také obsah bílkovin - asi 6-10 %
- Minerální látky jsou v omytých krmných řepách 8-10 %, pokud je nízký i obsah sušiny. Pokud je obsah sušiny vysoký, je obsah minerálních látek jen 4-6 %
- Hodnoty vápníku i fosforu jsou nízké.
Možná rizika, ANL
Šťavelany (Oxaláty)
- Byly hlášeny otravy u krav krmených krmnou řepou
- Popsané příznaky byly podobné jako u mléčné horečky a zmírnily je injekce vápníku
- Listy obsahují velké množství kyseliny šťavelové (šťavelanu vápenatého) a neměly by být zkrmovány hospodářským zvířatům ve vysokém množství kvůli negativnímu vlivu na hladinu vápníku (oxaláty ho váží)
- V kořenech je však hladina kyseliny šťavelové mezi 3,0-6,0 g/kg sušiny, což je hluboko pod úrovní 100 g/kg, která je považována za nebezpečnou
Nitráty
- Čerstvě sklizené řepné kořeny mohou obsahovat vysoké množství dusičnanů, které způsobují u hospodářských zvířat průjem
- Poruchy trávení zmizely do 2 dnů po záměně za krmnou řepu s velmi nízkým obsahem dusičnanů
- U prasnic byly hlášeny případy zmetání ve stádech krmených krmnou řepou s vysokým obsahem dusičnanů
Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorii zvířat
Přežvýkavci
- Krmná řepa je velmi ceněna pro svoji chuť a často se používá jako zdroj energie při náhradě obilných zrn
- Čerstvá píce, cenná jako zimní krmení s pozitivním vlivem na zdravotní stav zvířat
- Riziko acidózy - vzhledem k velkému množství fermentovatelných sacharidů a nízkému obsahu vlákniny, bílkovin a minerálních látek (což má za následek slabou pufrovací kapacitu) může krmná řepa způsobit acidózu, ačkoli je riziko vzniku nízké.
- Příjem sušiny by neměl překročit 0,8% živé váhy
- Do stravy by měla být zařazována postupně, aby se bachorová mikroflóra aklimatizovala na krmivo bohaté na sacharózu
- KD založená na krmné řepě by měla být vyvážena vláknitým objemem (například senem)
- Nadměrným zkrmováním krmné řepy může být vyvolána také ketóza
- Doplnění KD mléčných krav krmených vojtěškovou/travní siláží o krmnou řepu vedlo ke snížené koncentrace močoviny v mléce a nižšímu poměru močovina:kreatinin v moči
-Dojnice
- Velmi cenné krmivo
- Laktujícím dojnicím lze zkrmovat až 20 kg čerstvé krmné řepy na den. Doporučuje se týdenní přechod s 1 kg krmné řepy
- Mnoho studií uvádí, že zařazení krmné řepy zvyšuje obsah tuku a bílkovin v mléce. Tento účinek je patrný zejména u stravy založené na objemném krmivu (siláž z trávy, seno).
- Mléko dojnic krmených senem a krmnou řepou má obecně vysoký obsah nežádoucích nasycených kyselin. Profil mléčných MK by mohl být posílen přidáním 1 kg mleté řepky nebo 1,4 kg mletého lněného či slunečnicového semínka k základní KD (seno ad libitum a 15 kg krmné řepy)
-Ovce
- Laktující bahnice mohou konzumovat 4-7 kg/den čerstvých kořenů (0,6-1 kg sušiny
- Doporučuje se dvoutýdenní adaptační období (s jedním kořenem denně)
- Starší bahnice by měly být krmeny nasekanými kořeny
- Kozy
- Kozy v laktaci mohou být krmeny 4-5 kg/den čerstvé krmné řepy (0,6-0,75kg sušiny), březí kozy 1 kg/den.
Prasata
- Lze je krmit čerstvé, sušené nebo silážované
- Lysin je pravděpodobně první limitující aminokyselinou v krmné řepě.
-Prasnice
- U prasnic, kterým byly částečně nahrazeny koncentráty krmnou řepou, bylo pozorováno horší zabřezávání a jejich vrhy měly nižší porodní hmotnosti
- Siláž obsahující omezený podíl krmných řepných kořenů by mohla být zkrmována březím a laktujícím prasnicím bez negativního vlivu na plodnost
-Rostoucí prasata
- Nepříliš vhodné
-Prasata ve výkrmu
- Krmná řepa zvýšila denní přírůstek hmotnosti a zlepšila konverzi krmiva
Koně a osli
- Mohou zkonzumovat 0,5-100kg čerstvé krmné řepy/den.