Kukuřičná siláž - Corn silage

(Zea mays)

Zařazení

• Sacharidové krmivo
• Objemné krmivo 

Popis a charakteristika

• Vyrábí se zasilážováním celé rostliny kukuřice.
• Jedno z nejhodnotnějších krmiv vhodné pro všechny přežvýkavce včetně dojeného a masného skotu, ovcí a koz.
• Vyrábí se všude, kde lze pěstovat kukuřici, protože zajišťuje stálý zdroj chutného a energeticky bohatého objemného krmiva, jehož výroba je navíc ekonomicky výhodnější než u jiných pícnin.
• Zasilážovat je možné i porosty kukuřice na zrno, které byly poškozené mrazem, deštěm nebo suchem a neposkytly by úrodu zrna.
• Silážují se i posklizňové zbytky při výrobě baby kukuřiček.
• Pro výrobu kvalitní siláže je ale nezbytný dobře zvládnutý management pěstování a sklizně kukuřice a silážování.
• kromě krmných účelů lze siláž využít i v bioplynových stanicích pro produkci bioplynu.
• Kukuřice na siláž by měla být sklizena při obsahu sušiny 30 - 35 %, vyšší nebo nižší obsah sušiny snižuje kvalitu vyrobené siláže (horší průběh fermentace, zhoršení nutriční hodnoty, snížení příjmu sušiny zvířaty s následným poklesem jejich užitkovosti).
• Výnos kukuřice na siláž je vysoký, pohybuje se mezi 12 a 18 t sušiny/ha.
• Existuje mnoho hybridů silážní kukuřice, které se liší výnosem, odolností vůči chorobám a škůdcům, raností, nároky na pěstování, obsahem ligninu (BR hybridy), škrobu, vlákniny a tudíž i stravitelností živin, ...
• Existují i geneticky modifikované hybridy kukuřice se zvýšenou tolerancí k herbicidům a škůdcům, jejich pěstování vyžaduje povolení.

Možná rizika, antinutriční látky

• Otrava dusičnany - hrozí při vysokých dávkách N hnojení v období sucha následované dešťem, kdy se N akumuluje v listech ve formě dusičnanů, nejvíce 5-7 dní po dešti. Během fermentačního procesu se obsah dusičnanů může snížit o 40 %.
• Rozvoj plísní rodu Fusarium, Penicillium nebo Aspergillus s následnou produkcí mykotoxinů deoxynivalenolu, fumonisinu, zearalenonu, T-2 toxinu, aflatoxins a jiných, pokud je siláž v některé části fermentačního procesu vystavena působení kyslíku.

Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorii zvířat

• Kukuřičná siláž je dobrým zdrojem škrobu a vlákniny. Uvedené živiny jsou v různém poměru v závislosti na hybridu, stádium zralosti a podmínkách pěstování.
• Kukuřičná siláž obsahuje asi 25 - 35 % sušiny. Obsah vlákniny se pohybuje od 15 do 27 % v sušině a obsah škrobu od 18 do 37 % v sušině.
• Obsah proteinu je nízký, 5 - 10 % v sušině, stejně jako obsah tuku a ligninu, cca 2 - 3 % u obojího.

Přežvýkavci

• Kukuřičná siláž je převládajícím objmeným krmive pro přežvýkavce v mnoha částech Evropy, Austrálie, Nového Zélandu, Severní Ameriky a Indie.
• Může být zkrmována samostatně nebo v kombinaci s travními silážemi.
• Hlavní vhodou kukuřičné siláže je vysoký obsah škrobu a relativně vysoký obsah stravitelné energie a živin.
• Kvůli nízkému obsahu proteinu musí být zejména u vyskoprodukčních zvířat doplněna zdroji proteinu a energie.
• Stravitelnost organické hmoty se pohybuje od 62 % do 76 % v závislosti na ranosti použitého hybridu, podmínkách pěstování a stupni zralosti při sklizni.
• Škrob je v bachoru pomalu degradovatelný, degradovatelnost se pohybuje od 50 do 80 % v závislosti na použitém hybridu a stádiu zralosti při sklizni.
• U dobře vyrobené kvalitní siláže je dobrovolný příjem sušiny srovnatelný s čerstvou kukuřičnou pící.
• Špatně vyrobené a nekvalitní siláže zvířata odmítají.

-Dojnice

• Příjem sušiny, stravitelnost živin, průběh bachorové fermentace a užitkovost dojnic můžeme ovlivnit volbou kukuřičného hybridu pro pordukci siláže.
• Pokud kukuřičnou siláží částečně nebo úplně nahradíme siláž travní, dochází ke zvýšení příjmu sušiny (+1,5 kg/d) a produkci mléka (+1,4 kg/d mléka, +0,6 g/kg tuku a +0,86 g/kg bílkovin), čímž můžeme ušetřit až 5 kg jadrných krmiv/ks/d (Keady et al., 2013).

-Rostoucí skot

• Zařazením kukuřičných siláží do krmné dávky skotu ve srovnání s travními silážemi dosáhneme zvýšení příjmu sušiny (+1,5 kg/d) a přírůstků hmotnosti (+0.23 kg/d) u zvířat.

-Ovce

• Kukuřičná siláž bývá používána ve velkochovech během zimního období, kdy jsou ovce ustájené ve stájích.
• Nevýhodou kukuřičných siláží je jejich nízký obsah proteinu, který nemusí pokrýt potřeby vysokoprodukčních zvířat.
• Kukuřičnou siláží lze zčásti nebo plně nahradit travní siláže.
• Jako jediné krmivo bez doplňku proteinu ji můžeme podávat březím bahnicím pouze během prvních dvou třetin březosti.
• S doplňkem proteinu je kukuřičná siláž vhodným krmivem pro všechny kategorie ovcí, včetně vyskobřezích bahnic nebo jehňat.

Kozy

• Kukuřičná siláž je vhodnou náhradou travních siláží ve výživě koz, s růstem podílu kukuřičné siláže v krmné dávce se zvyšuje stravitelnost organické hmoty krmné dávky. Náhrada je možná až do 100 %.

Prasata

• Kukuřičná siláž není vhodná pro rostoucí prasata kvůli vysokému obsahu vlákniny.
• Kukuřičnou siláž můžeme využít ve výživě chovných prasniček (od 110 kg žh) a březích prasnic. Siláž ale musí být jemněji nařezaná.
• Příjem siláže může dosahovat 4,5 - 5 kg/ks/d s doplňkem cca 1,25 kg jadrných krmiv.

Králíci

• I když králíci siláž přijímají ochotně, není její používání přliš rozšířené (pracnost spojená s dávkováním a distribucí krmiv).
• Sravitelnost sušiny u králíků je relativně nízká, 55 %, zatímco stravitelnost proteinu se pohybuje okolo 79 %.
• Kukuřičnou siláž lze zařadit do krmné dávky králíku až do výše 12 - 13 % z celkového příjmu sušiny, jako doplněk k jadrným krmivům.