Lupina bílá - White lupin
Lupinus albus
Zařazení
- Bílkovinné krmivo
- Patří mezi luskoviny
Popis a charakteristika
- Víceúčelová jednoletá luštěnina pěstovaná po celém světě a to jak pro jejich semena používaná v krmivech a potravinách, tak pro píci.
- Může být alternativou sóji u všech druhů hospodářských zvířat.
- Má vysoký obsah bílkovin v dobré kvalitě.
- Produkce zeleného hnojiva.
- Druhy lupin se dělí na odrůdy starého a nového světa.
- Druhy starého světa: lupinus albus (bílá), lupinus luteus (žlutá) a lupinus angustifolius (modrá).
- Lupinus mutabilis je druhem nového světa.
- Bílá a žlutá lupina obsahuje více bílkovin než modrá.
- Dřívější hořké odrůdy vyžadovaly před konzumací detoxikaci např. namočením; moderní sladké odrůdy nevyžadují detoxikaci a používají se do speciálních pokrmů.
- N-fixační rostlina.
- Semena jsou bohatá na bílkoviny a bohatší na tuky než hrách a fazole. Je bohatší na bílkoviny než lupina modrá, ale chudší než lupina žlutá, na tuky je bohatší než oba druhy.
- Tepelné ošetřování:
- Suché pražení (zvyšuje nedegradovanou proteinovou frakci lupinového semene).
- Extruze (snižuje rozložitelnost ruminálního N in situ, zvyšuje stravitelnost by-pass proteinu ve střevě).
- Autoklávování (snižuje jak rozpustnou frakci, tak frakční rychlost degradace proteinu pomalu degradované frakce).
Možná rizika, antinutriční látky
- Hořké chinolizidinové alkaloidy v různých množstvích, rané odrůdy jsou na alkaloidy bohaté a nedoporučují se krmit zvířatům před namočením ve vodě. Moderní sladké obsahují alkaloidů méně.
- Semena obsahují α-galaktosidy, z nichž nejdůležitější je stachyóza, sacharóza, rafinóza, verbasóza.
- Hladina oligosacharidů závisí na odrůdě, sklizni a podmínkách skladování.
- α-galaktosidy mohou mít škodlivé účinky na zdraví zvířat, příjem krmiva a růstový výkon.
Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorii zvířat
Přežvýkavci
- Lze u přežvýkavců použít jako alternativa k sojovému extr. šrotu.
- Sladká semena lupiny mohou být krmena celá nebo loupaná.
- Semena mohou být u dojnic obsažena ve stravě až ve 25%, měla by být před krmením rozemleta.
Prasata
- Kvůli depresivnímu účinku na příjem krmiva a růst lupina nebývá obecně obsažena ve stravě prasat v množství vyšším 15-20%.
- Prasnice jsou schopné lépe fermentovat sacharidy lupiny a získávat z nich více energie než rostoucí prasata, avšak zařazuje se do krmiva pouze v množství 20%, protože může vést ke zvýšené produkci plynu.
Drůbež
- Nutriční hodnota a vhodnost lupinových semen pro krmení drůbeže se velmi liší podle druhu lupiny.
- Obsahové látky lupiny jsou velmi cenné pro krmení drůbeže, ale je málo využívána
- Alfa-galaktosidy se netráví v horní části gastrointestinálního traktu ptáků, fermentují se pouze v céku a produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které drůbež příliš nevyužije.
- U brojlerů je maximální doporučené množství lupiny ve vyvážené stravě 5% u startovacích diet a 15-20% u starších ptáků.
- U nosnic je možno přidat až 30% bílých lupinových semen, pokud je potrava doplněna methioninem.
Králíci
- Obvyklá doporučená míra začlenění lupiny do vyvážené stravy pro králíky je 10-20%.
- Králíci jsou málo citliví na lupinové alkaloidy.
Ryby
- Potenciální zdroj bílkovin v akvakultuře, zejména jako náhrada rybí moučky nebo sojového extr. šrotu.
- Doporučené úrovně začlenění u lososovitých jsou velmi variabilní, pohybují se od 20% do 50%.