
Palmojádrové pokrutiny - Palm kernel cake
Elaeis guineensis Jacq. [Arecaceae]
Zařazení
- bílkovinné krmivo
Popis a charakteristika
- Palmojádrové pokrutiny jsou
důležitou krmnou surovinou a vedlejším produktem při zpracovávání plodů z palmy
olejné čili olejnice guinejské (Elaeis guineensis Jacq.), která se pěstuje
pro produkci palmového tuku (získávaný z
dužiny plodu) a palmojádrového tuku (získávaný
z palmových jader). - Palmový tuk je bohatý na kyselinu palmitovou (C16:0, 42 - 47 %) a kyselinu olejovou (C18:1, 37 - 41 %).
- Palmojádrový tuk je získáván z jádra a je bohatý na kyselinu laurovou (C12:0, 44 - 51 %).
- V průmyslovém procesu jsou
plody sterilizovány parou, aby se zabránilo tvorbě volných mastných
kyselin. Plody se oddělí od stopek
a uloží do fermentačního tanku, kde se zahřívají míchají a lisují pomocí šnekových lisů. Takto získaný surový palmový tuk se nechá vyčeřit, pak se dekantuje a suší. - Z plodů se získá asi 43 % surového palmového tuku a 57 % výlisků, které obsahují 35 % perikarpu (vlákniny) a 65% semen.
- Semena se oddělí od výlisků a rozdrtí se, aby se uvolnila jádra z nichž se získává surový palmojádrový tuk. Jádra se rozdrtí na malé kousky, které procházejí mezi válci mačkačů, které z nich udělají vločky. Ty se pak vaří v páře a lisují se pomocí šnekových lisů (mechanická extrakce) nebo se extrahují rozpouštědlem (obvykle hexanem). Výsledný tuk se vyčiští v dekantérech.
- Palmová semena se skládají ze skořápek (83 %) a jader (17 %), z nichž je přibližně 50 % palmojádrového tuku a 50 % pokrutin.
- Palmojádrové pokrutiny jsou
majoritním vedlejším produktem procesu získávání palmojádrového tuku. Jedná se
o středně kvalitní proteinové krmivo s vysokým obsahem vlákniny, které je proto
nejvhodnější
pro krmení přežvýkavců nebo králíků (Pickard, 2005). - Obsahují 5 - 12 % tuku, palmojádrový extrahovaný šrot obsahuje 0,5 - 3 % tuku.
- Většina vedlejších produktů z výroby palmojádrového tuku se používá ke krmným účelům (FAO, 2012).
- Hlavním producentem je Indonesie a Malajsie. Z celkové produkce jde 90 % (tj. 5 mil t) na export, z tohoto množství se do EU dováží 50 % (FAO, 2012).
- Pro zvýšení nutriční hodnoty
zejména pro monogastrická zvířata je
možné palmojádrové pokrutiny i extrahované šroty doplnit enzymy (pro zkrmování drůbeži a prasatům) nebo je fermentovat (pro zkrmování drůbeži a rybám).
Možná rizika, antinutriční látky
- riziko otravy mědí u ovcí - palmojádrové pokrutiny obsahují 20 - 30 ppm Cu, pro ovce
jsou toxické hladiny 25 ppm v krmné dávce (Schoenian, 2009). Při vysokých
dávkách,
90 % pokrutin v krmné dávce dochází k chronické otravě mědí. Pokud jsou zařazeny v množství 60 % do krmné dávky beranů narušují spermatogenezi a způsobují reprodukční problémy. Negativní vliv Cu lze částečně eliminovat přídavkem molybdenu (molybdenan sodný), který s Cu tvoří nerozpustné komplexy a brání tak jejímu vstřebávání. Podobně působí i doplněk Zn, popř. fytázy, která zvýší dostupnost Zn.
Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorii zvířat
Palmojádrové pokrutiny jsou běžným krmivem, zejména ve výživě přežvýkavců. Mají ale nižší výživnou hodnotu ve srovnání s vedlejšími produkty zpracování hlavních druhů olejnin (zejména soja, podzemnice) a to kvůli nízkému obsahu bílkovin (14 - 20 % v sušině) a vysokému obsahu vlákniny (hrubá vláknina 14 - 28 %; NDF 60 - 80 % ; 35 - 50 % ADF; lignin 10 - 18% vše v sušině). Pro přežvýkavce a prasata jsou také méně chutné, což lze eliminovat jejich zamícháním do krmných směsí. Palmojádrové pokrutiny obsahují vyšší množství tuku (6 - 15 % v sušině).
Přežvýkavci
- I přes nižší nutriční hodnotu jsou pro přežvýkavce zdrojem proteinu a energie, navíc jsou cenově atraktivní ve srovnání s kukuřicí nebo sójou, které mohou částečně nahradit.
- Stravitelnost organické hmoty je variabilní (68,6 ± 5,3 %), obecně je vyšší než u extrahovaného šrotu, zřejmě kvůli vyššímu obsahu tuku.
- Obsah ME se pohybuje mezi 11,6 a 10,7 MJ/kg sušiny
- Bohatý zdroj neškrobových polysacharidů a galaktomannanů.
- Efektivní degradovatelnost v bachoru je nízká, mezi 40 - 50 %, intestinální stravitelnost by-pass proteinu je pod 80 %, lze zařadit až do výše 55 % v KD bez toho, že bude negativně ovlivněna fermentace v bachoru
- pokud jsou doplněny k málo kvalitnímu senu, zvyšují produkci mikrobiálního proteinu
- Dojnice- v oblastech produkce bývají pokrutiny zařazeny do krmné dávky dojnic až do 50 %.
- Výkrmový skot - 2 - 5 kg/d pro dospělá zvířata
- Ovce - u pasených ovcí do 30 % v krmné dávce, u výkrmu ovcí krmených lokálně dostupným senem až do 90 % v krmné dávce, s přídavkem Zn a fytázy pro prevenci chronické otravy Cu
- Kozy - u místních plemen mohou být pokrutiny jediným doplňkem k objemné krmné dávce, u dojených koz mohou nahradit až 30% doplňkových krmiv (náhrada sójového extrahovaného šrotu a kukuřičného šrotu), tj. 18 % v celkové krmné dávce
Prasata
- Palmojádrové pokrutiny mají pro prasata nižší energetickou
hodnotu, 7,8 MJ/kg sušiny, a nižší stravitelnost energie, méně než 50 %,
kvůli vysokému obsahu vlákniny a Maillardově reakci, která se vyskytuje
během technologického zpracování. - Energetickou hodnotu lze zlepšit přídavkem enzymů ke zlepšení využití neškrobových polysacharidů.
- Stravitelnost většiny aminokyselin je o 20 - 30 % nižší než u kukuřice
- Horší chutnost - nutný pozvolný návyk.
- Výkrmová prasata - doporučené dávky 5 - 10 %, vhodný je doplněk enzymů.
- Selata a laktující prasnice - nelze doporučit.
- Březí prasnice lze zkrmovat do výše 30 - 40 % bez negativního vlivu na reprodukční užitkovost.
Drůbež
- i přes nižší nutriční hodnotu mohou pokrutiny být cenným krmivem kvůli jejich dostupnosti a ceně.
- Nutriční hodnota závisí na obsahu tuku a vlákniny.
- Brojleři - lze zařadit do KD ve výši 20 to 30 %, pokud zohledníme a vybalancujeme limitující aminokyseliny (lysin, methionin a cystein), vhodný je i doplněk enzymů (hemicelulázy, mannanázy) nebo kvasnic (1,5 %), který zlepší fermentaci hemicelulózy v trávicím traktu, což je spojováno s probiotickou aktivitou, která vysvětluje pozitivní vliv palmojádrových pokrutin na zdraví zvířat a fyziologii trávení.
- Nosnice - do 25 % v krmné dávce neovlivní snášku, vyšší hladiny, 40 - 50 %, mají negativní vliv na produkci.
- Kuřice - do 30 % v KD.
Králíci
- Zdroj proteinu a vlákniny pro hybridní králíky.
- Díky nízkému poměru škrobu a vlákniny mohou snižovat mortalitu během výkrmu.
- Obsahuje mastné kyseliny se středním řetězcem, ty jsou obsaženy v mléce a mají pozitivní vliv na životnost mláďat.
- Lze je zařadit do krmné dávky ve výši 20 až 30 %, vyšší dávky mají negativní vliv na produkci.
- V krmné dávce mohou nahradit až 50 % sójového proteinu a 37,5 % podzemnicového proteinu, nutné je optimalizovat obsah limitujících aminokyselin.
Ryby
- Omezené využití kvůli nízkému obsahu proteinu, deficitu v některých aminokyselinách a antinutričním látkám (neškrobové polysacharidy).
- Slibně se zatím jeví použití pokrutin ve výši 20% v krmné dávce u tilápie a sumečků (keříčkovců).