Palmojádrové pokrutiny - Palm kernel cake

Elaeis guineensis Jacq. [Arecaceae] 

Zařazení

  • bílkovinné krmivo

Popis a charakteristika

  • Palmojádrové pokrutiny jsou důležitou krmnou surovinou a vedlejším produktem při zpracovávání plodů z palmy olejné čili olejnice guinejské (Elaeis guineensis Jacq.), která se pěstuje pro produkci palmového tuku (získávaný z dužiny plodu) a palmojádrového tuku (získávaný
    z palmových jader).
  • Palmový tuk je bohatý na kyselinu palmitovou (C16:0, 42 - 47 %) a kyselinu olejovou (C18:1, 37 - 41 %).
  • Palmojádrový tuk je získáván z jádra a je bohatý na kyselinu laurovou (C12:0, 44 - 51 %).
  • V průmyslovém procesu jsou plody sterilizovány parou, aby se zabránilo tvorbě volných mastných kyselin. Plody se oddělí od stopek
    a uloží do fermentačního tanku, kde se zahřívají míchají a lisují pomocí šnekových lisů. Takto získaný surový palmový tuk se nechá vyčeřit, pak se dekantuje a suší.
  • Z plodů se získá asi 43 % surového palmového tuku a 57 % výlisků, které obsahují 35 % perikarpu (vlákniny) a 65% semen.
  • Semena se oddělí od výlisků a rozdrtí se, aby se uvolnila jádra z nichž se získává surový palmojádrový tuk. Jádra se rozdrtí na malé kousky, které procházejí mezi válci mačkačů, které z nich udělají vločky. Ty se pak vaří v páře a lisují se pomocí šnekových lisů (mechanická extrakce) nebo se extrahují rozpouštědlem (obvykle hexanem). Výsledný tuk se vyčiští v dekantérech.
  • Palmová semena se skládají ze skořápek (83 %) a jader (17 %), z nichž je přibližně 50 % palmojádrového tuku a 50 % pokrutin.
  • Palmojádrové pokrutiny jsou majoritním vedlejším produktem procesu získávání palmojádrového tuku. Jedná se o středně kvalitní proteinové krmivo s vysokým obsahem vlákniny, které je proto nejvhodnější
    pro krmení přežvýkavců nebo králíků (Pickard, 2005).
  • Obsahují 5 - 12 % tuku, palmojádrový extrahovaný šrot obsahuje 0,5 - 3 % tuku.
  • Většina vedlejších produktů z výroby palmojádrového tuku se používá ke krmným účelům (FAO, 2012).
  • Hlavním producentem je Indonesie a Malajsie. Z celkové produkce jde 90 % (tj. 5 mil t) na export, z tohoto množství se do EU dováží 50 % (FAO, 2012).
  • Pro zvýšení nutriční hodnoty zejména pro monogastrická zvířata je
    možné palmojádrové pokrutiny i extrahované šroty doplnit enzymy (pro zkrmování drůbeži a prasatům) nebo je fermentovat (pro zkrmování drůbeži a rybám).

Možná rizika, antinutriční látky

  • riziko otravy mědí u ovcí - palmojádrové pokrutiny obsahují 20 - 30 ppm Cu, pro ovce jsou toxické hladiny 25 ppm v krmné dávce (Schoenian, 2009). Při vysokých dávkách,
    90 % pokrutin v krmné dávce dochází k chronické otravě mědí. Pokud jsou zařazeny v množství 60 % do krmné dávky beranů narušují spermatogenezi a způsobují reprodukční problémy. Negativní vliv Cu lze částečně eliminovat přídavkem molybdenu (molybdenan sodný), který s Cu tvoří nerozpustné komplexy a brání tak jejímu vstřebávání. Podobně působí i doplněk Zn, popř. fytázy, která zvýší dostupnost Zn.

Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorii zvířat

Palmojádrové pokrutiny jsou běžným krmivem, zejména ve výživě přežvýkavců. Mají ale nižší výživnou hodnotu ve srovnání s vedlejšími produkty zpracování hlavních druhů olejnin (zejména soja, podzemnice) a to kvůli nízkému obsahu bílkovin (14 - 20 % v sušině) a vysokému obsahu vlákniny (hrubá vláknina 14 - 28 %; NDF 60 - 80 % ; 35 - 50 % ADF; lignin 10 - 18% vše v sušině). Pro přežvýkavce a prasata jsou také méně chutné, což lze eliminovat jejich zamícháním do krmných směsí. Palmojádrové pokrutiny obsahují vyšší množství tuku (6 - 15 % v sušině).

Přežvýkavci

  • I přes nižší nutriční hodnotu jsou pro přežvýkavce zdrojem proteinu a energie, navíc jsou cenově atraktivní ve srovnání s kukuřicí nebo sójou, které mohou částečně nahradit.
  • Stravitelnost organické hmoty je variabilní (68,6 ± 5,3 %), obecně je vyšší než u extrahovaného šrotu, zřejmě kvůli vyššímu obsahu tuku.
  • Obsah ME se pohybuje mezi 11,6 a 10,7 MJ/kg sušiny
  • Bohatý zdroj neškrobových polysacharidů a galaktomannanů.
  • Efektivní degradovatelnost v bachoru je nízká, mezi 40 - 50 %, intestinální stravitelnost by-pass proteinu je pod 80 %, lze zařadit až do výše 55 % v KD bez toho, že bude negativně ovlivněna fermentace v bachoru
  • pokud jsou doplněny k málo kvalitnímu senu, zvyšují produkci mikrobiálního proteinu
  • Dojnice- v oblastech produkce bývají pokrutiny zařazeny do krmné dávky dojnic až do 50 %.
  • Výkrmový skot - 2 - 5 kg/d pro dospělá zvířata
  • Ovce - u pasených ovcí do 30 % v krmné dávce, u výkrmu ovcí krmených lokálně dostupným senem až do 90 % v krmné dávce, s přídavkem Zn a fytázy pro prevenci chronické otravy Cu
  • Kozy - u místních plemen mohou být pokrutiny jediným doplňkem k objemné krmné dávce, u dojených koz mohou nahradit až 30% doplňkových krmiv (náhrada sójového extrahovaného šrotu a kukuřičného šrotu), tj. 18 % v celkové krmné dávce

Prasata

  • Palmojádrové pokrutiny mají pro prasata nižší energetickou hodnotu, 7,8 MJ/kg sušiny, a nižší stravitelnost energie, méně než 50 %, kvůli vysokému obsahu vlákniny a Maillardově reakci, která se vyskytuje
    během technologického zpracování.
  • Energetickou hodnotu lze zlepšit přídavkem enzymů ke zlepšení využití neškrobových polysacharidů.
  • Stravitelnost většiny aminokyselin je o 20 - 30 % nižší než u kukuřice
  • Horší chutnost - nutný pozvolný návyk.
  • Výkrmová prasata - doporučené dávky 5 - 10 %, vhodný je doplněk enzymů.
  • Selata a laktující prasnice - nelze doporučit.
  • Březí prasnice lze zkrmovat do výše 30 - 40 % bez negativního vlivu na reprodukční užitkovost.

Drůbež

  • i přes nižší nutriční hodnotu mohou pokrutiny být cenným krmivem kvůli jejich dostupnosti a ceně.
  • Nutriční hodnota závisí na obsahu tuku a vlákniny.
  • Brojleři - lze zařadit do KD ve výši 20 to 30 %, pokud zohledníme a vybalancujeme limitující aminokyseliny (lysin, methionin a cystein), vhodný je i doplněk enzymů (hemicelulázy, mannanázy) nebo kvasnic (1,5 %), který zlepší fermentaci hemicelulózy v trávicím traktu, což je spojováno s probiotickou aktivitou, která vysvětluje pozitivní vliv palmojádrových pokrutin na zdraví zvířat a fyziologii trávení.
  • Nosnice - do 25 % v krmné dávce neovlivní snášku, vyšší hladiny, 40 - 50 %, mají negativní vliv na produkci.
  • Kuřice - do 30 % v KD.

Králíci

  • Zdroj proteinu a vlákniny pro hybridní králíky.
  • Díky nízkému poměru škrobu a vlákniny mohou snižovat mortalitu během výkrmu.
  • Obsahuje mastné kyseliny se středním řetězcem, ty jsou obsaženy v mléce a mají pozitivní vliv na životnost mláďat.
  • Lze je zařadit do krmné dávky ve výši 20 až 30 %, vyšší dávky mají negativní vliv na produkci.
  • V krmné dávce mohou nahradit až 50 % sójového proteinu a 37,5 % podzemnicového proteinu, nutné je optimalizovat obsah limitujících aminokyselin.

Ryby

  • Omezené využití kvůli nízkému obsahu proteinu, deficitu v některých aminokyselinách a antinutričním látkám (neškrobové polysacharidy).
  • Slibně se zatím jeví použití pokrutin ve výši 20% v krmné dávce u tilápie a sumečků (keříčkovců). 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky