Řepkový extrahovaný šrot - Rapeseed meal

BRASSICA SPP. (NAPUS, RAPA, JUNCEA)

Zařazení

• Bílkovinné krmivo
• vedlejší produkt zpracování olejnin

Popis a charakteristika

• Je vedlejším produktem při extrakci oleje z řepky
• Bohatý na bílkoviny, široce používána ke krmení všech tříd hospodářských zvířat
• Extrahovaný rozpouštědlem zůstává hlavním typem komerčně dostupného řepkového šrotu, bohatý na oleje získané mechanickým tlakem

Tepelné zpracování

• Teplota při zpracování je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu řepkového šrotu, šroty extrahované rozpouštědlem by neměly mít více než 2-3 % oleje
• Zahříváním se deaktivuje enzym myrosináza, snižuje se však stravitelnost aminokyselin pro monogastrická zvířata. U přežvýkavců je to naopak prospěšné, neboť se snižuje degradovatelnost bílkovin v bachoru
• Nadměrné tepelné opracování však potlačí degradaci fytátu v bachoru a vede ke snížení dostupnosti fosforu v potravě
• Ošetření parou sníží stravitelnost bílkovin u drůbeže
• Při lisování za studena může zůstat vyšší složka kyseliny erukové

Loupání

• Šrot je relativně bohatý na vlákninu a loupáním se získá krmivo s vyšším podílem bílkovin a nižším množství vlákniny, čímž se zvyšuje stravitelnost a nutriční hodnota (zejména u monogastrických zvířat)
• K loupání může docházet před či po extrakci oleje. Olej vyrobený z loupaných semen má lepší smyslové vlastnosti (jemnější chuť, jasně nažloutlou barvu a nižší obsah vosků)
• Zlepšuje nutriční hodnotu řepkového šrotu
• Snížení obsahu vlákniny zvýší stravitelnost aminokyselin a živin u prasat, ale u přežvýkavců ke změně nedochází
• Bylo provedeno několik pokusů o zlepšení dostupnosti živin snížením enkapsulačního účinku buněčné stěny pomocí enzymů (proteáz, xylanáz, fytáz)
• Šroty z GMO kultivarů se široce využívají v Kanadě a USA, v EU je jejich pěstování zakázáno, ale krmiva z nich je možné dovážet

Možná rizika, antinutriční látky

Myrozináza - štěpí glukosinoláty na toxické aglykony a vede k jejich 30-70% degradaci

Kyselina eruková - 

• hlavní složka řepkového oleje
• Způsobuje hořkou chuť a má nepříznivé účinky na zdraví srdce a výkon zvířat
• Její obsah v potravině je nyní regulován
• Vysoký obsah u prasat a potkanů způsobuje myokardiální lipidózu, která však ustupuje po návratu do nízkotučné stravy bez kyseliny erukové
• U dojnic způsobuje snížení příjmu krmiva a produkce mléka (u ryb, králíků a koní není dostatek studií)
• Nejzávažnější potíže způsobuje u drůbeže - zpomalení růstu, srdeční lipidózu,...
• Přenáší se z krmiva do živočišných produktů v závislosti na dávce
• Některé kultivary mají vysoké množství kyseliny erukové pro specializované průmyslové účely - produkce erucamidu (aditiva při výrobě polyethylenu a polypropylenu a povrchově aktivních látek) a kyseliny behenové

Glukosinoláty

• Glykosidy bohaté na síru, typické pro rod Brassicaceae
• Hydrolyzované produkty (isothiokyanáty,...) dodávají štiplavou a hořkou chuť, kterou si lidé často užívají (hořčice), ale mají také sklon snižovat chutnost produktů pro hospodářská zvířata, což ovlivňuje příjem krmiva
• Narušují metabolismus jódu
• U monogastrů způsobují poruchy v játrech, ledvinách a štítné žláze a v důsledku toho dochází ke snižování růstu a výkonu
• Může dojít ke zvýšení úmrtnosti (zejména u nosnic) v důsledku hemoragického jaterního syndromu
• U nových kultivarů s nižším podílem glukosinolátů lze řepkové šroty užívat i v KD pro prasata a drůbež, aniž by to ovlivnilo příjem krmiva nebo fyziologické funkce hospodářských zvířat (u drůbeže je omezení kvůli vysokému obsahu vlákniny)

Taniny

• Fenolové sloučeniny, které se vážou s různými sloučeninami (včetně proteinů), což je činí pro zvířata méně dostupné
• U řepky je většina obsažena v plášti semen
• U prasat bylo zjištěno, že neloupaná semena byla téměř nestravitelná, zatímco žlutá loupaná semena jsou stravitelná dobře díky nižšímu obsahu taninu a ligninu
• Cílem některých šlechtitelských programů je snížit tloušťku pláště a tím i úroveň tříslovin

Kyselina fytová

• Fosfor je většinou ve formě kyseliny fytové, přičemž poměr fytového fosforu:celkovému fosforu je v rozmezí 67-95%
• Váže na sebe kationty (Zn, Ca, Fe,...), čímž snižuje jejich biologickou dostupnost

Sinapin a cholin

• Sinapin je alkaloidní amin v semenech druhů Brassica, jde o ester cholinu, který mikroorganismy v GIT ptáků přeměňují na trimethylamin, který je poté přeměněn enzymem na formu bez zápachu, která se později vylučuje močí
• Slepice s hnědými skořápkami nemají tento enzym a u těchto plemenech se ve vejcích hromadí trimethylamin, což způsobuje jejich rybí chuť - proto je u nich příjem řepky omezený
• Snižuje také chutnost a má tlumivý účinek na spotřebu krmiva

Využití ve výživě jednotlivých druhů a kategorií zvířat

• Součást KD několika druhů hospodářských zvířat kvůli vysokému obsahu bílkovin (35-44% sušiny)
• Častá náhražka sóji - je chudší na obsah lysinu, ale bohatší na AMK obsahující síru
• Relativně vysoký obsah vlákniny, vyšší než všechny druhy sójových šrotů, ale nižší než ostatní olejninové šroty
• Vysoký obsah ligninu (u sóji je nízký)
• Nízký obsah lysinu a vysoký obsah vlákniny má tendenci omezovat používání řepkového šrotu u monogastrických zvířat a ryb
• Krmení prasat a drůbeže řepkovým extrahovaným šrotem jako jediným zdrojem doplňkových bílkovin často vede k nižší výkonnosti zvířat

Přežvýkavci

• Běžná přísada - zdroj bílkovin a energie (kvůli nižším bílkovinám a vyšší vláknině se však upřednostňuje spíše sójový šrot)
• Velice chutné - zvyšuje příjem krmiva (oproti kukuřici), pokud neobsahují vysoké množství glukosinolátů
• U telat není třeba zlepšovat aroma KD přidáváním dalších látek
• Protein je pravděpodobně o něco degradovatelnější než protein u sóji (RUP)
• Šrot má dobrý profil AMK pro přežvýkavce, zejména obsah methioninu
• Může tvořit velký podíl KD u dojnic (až 20%) bez negativního vlivu na příjem a produkci
• Krmení řepkovým šrotem zvyšuje absorpci esenciálních AMK, což má za následek vyšší sekreci mléčných bílkovin a tedy vyšší účinnost bílkovin
• Spolu s kukuřičnými výpalky obnovují rovnováhu AMK a maximalizují výkon zvířat
• Se směsí obilných výpalků podporují vysokou úroveň produkce mléka

Rostoucí skot

• Masná telata po odstavu - řepkový šrot měl nižší denní zisk a vyšší poměr krmivo:zisk než u luštěnin
• Mléčná telata - řepkový šrot měl podobné výsledky jako sójový
• Jalovice - lepší výkonnost, příjem sušiny i celková stravitelnost byla nejvyšší u řepkového šrotu. U mléčných jalovic krmených řepkovým šrotem byly lepší výsledky během následující březosti než u jalovic krmených sójovým šrotem
• U volů řepkový šrot zlepšil příjem a denní přírůstek hmotnosti oproti krmení výpalky
• Doplnění travní siláže řepkovým šrotem zvýšilo přírůstky hmotnosti u rostoucích telat (u volů došlo ke zvýšení denních zisků a snížení počtu dní potřebných ke krmení)

Masné krávy

• Doplnění bílkovin řepkovým či slunečnicovým šrotem nebo fazolovými lusky mělo za následek podobnou porodní váhu telat, hmotnost telat při odstavu či stav těla krávy, zatímco úbytek hmotnosti během březosti byl nejnižší u řepkového šrotu
• Pasoucí se krávy vyprodukovaly více mléka, když byl řepkový šrot částečně nahrazen pšenicí

Ovce

• Řepkový šrot podporuje u ovcí růst
• U jehňat byl řepkový šrot lepší než lupina, pokud jde o přírůstek hmotnosti a účinnosti krmení
• U jehňat krmených stravou s vysokým obsahem vlákniny doplněným senem nebo siláží spolu s řepkovým šrotem zvýšilo denní přírůstek a efektivitu krmení (řepkový šrot se zdál stejně efektivní jako rybí moučka)
• U jehňat krmených dietami obsahujícími až 30% KD řepkovým šrotem nemělo vliv na přírůstek hmotnosti nebo příjem krmiva i přes to, že produkce hormonů štítné žlázy byla nižší
• Díky vysokému obsahu methioninu je ideálním doplňkem pro výrobu vlny a mohairu

Prasata

• Vysoce kvalitní krmivo s vysokým obsahem bílkovin
• V porovnání se sójou má však nižší dostupnost AMK, energetickou hodnotu a vyšší obsah vlákniny
• Je lepším zdrojem vápníku, selenu a zinku než sójový šrot, ale chudší na draslík a měď
• Vysoký obsah kyseliny fytové a vlákniny snižuje dostupnost mnoha minerálních prvků
• Je dobrým zdrojem vitamínů (cholin, niacin, riboflavin a biotin)
• V minulosti glukosinoláty omezovaly jeho použití v KD prasat, nyní je omezujícím faktorem chuť
• Šrot extrahovaný rozpouštědlem je možné zařadit do stravy všech věkových skupin

Selata

• Ani u 15-20% KD nedošlo ke snížení výkonnosti, hmotnosti orgánů, kostního popela či krevních parametrů

Rostoucí prasata

• Je možné zahrnutí řepkového šrotu do stravy rostoucích selat, aby se zajistilo 50-100% bílkovinných požadavků

Výkrm prasat

• Řepný šrot zcela nahradil sójový bez výrazných změn v růstovém výkonu, viscerální hmotnosti, vlastnostech jatečně upravených těl a kvalitě čerstvého masa za předpokladu, že strava byla formulována tak, aby obsahovala podobná množství stravitelných AMK
• Ve Francii byly krmeny řepkovým šrotem spolu s hráškem, aby se zcela nahradili sóju jako zdroj bílkovin

Prasnice

• Důležité je omezit hladinu glukosinolátů, aby se zabránilo reprodukčním problémům
• 10%KD u prasnic během laktace a březosti nemá škodlivý vliv na zdraví prasnic, reprodukční výkonnost ani růst selat
• Řepkový šrot měl pozitivní vliv na příjem krmiva během laktace
• Tepelné zpracování řepkového šrotu zlepšilo chutnost a zvýšený příjem krmiva ve srovnání s neošetřeným řepkovým šrotem

Drůbež

• Řepkový šrot se užívá jako zdroj bílkovin v drůbeží stravě jako alternativa k sójovému šrotu
• Nutriční kvalita pro drůbež je však obvykle nižší než u sójového šrotu, kvůli nižšímu obsahu bílkovin i nižší stravitelnost AMK (zejména pokud je jídlo přehřáté a podléhá Maillardově reakci) a vyššímu obsahu vlákniny
• Taniny mohou také snížit stravitelnost AMK
• Řepkový šrot se spolu se sójovým šrotem doplňují v obsahu AMK se sírou
• Použití enzymů v krmivech pro drůbež, která obsahují řepkový šrot, může zlepšit trávení, ale výsledky nejsou zcela přesvědčivé
• Zahrnutí řepkového šrotu z moderních odrůd "00" do stravy drůbeže by nemělo překročit 20% u brojlerů a 15% u nosnic, takže celkový obsah glukosinolátů je nižší než 1,5 µmol / g.
• Sinapin - zkrmování řepkového šrotu u citlivých nosnic může způsobit zápach po rybách, pokud byla míra začlenění vyšší než 12% KD. Chuťové změny v jatečně upraveném těle nebyly zjištěny

Brojleři

• Doporučené množství řepkového šrotu v KD je 20% (při nižším obsahu glukosinolátů může i více)

Nosnice

• Doporučené úrovně inkluze u nosnic byly dříve omezeny na 4-10% stravy, ale pravděpodobně ani vyšší množství nenaruší zdraví a výkonnost
• I nosnice s hnědou skořápkou by mohly být krmeny konvenčními dávkami aplikovanými na nosnice s bílou skořápkou, tj. 8-10% potravy

Krůty

• Řepkový šrot se využívá zejména jako náhrada sójové a rybí moučky, ale s rostoucí hladinou řepky klesá efektivita krmiva
• 5-10% KD bez nepříznivého dopadu
• Zvýšení množství omega-3 MK v mase pozitivně souviselo se zvýšením řepkového šrotu ve stravě a došlo k pozitivnímu trendu snižování poměru omega-6:omega-3 polynenasycených MK
• KD založená na řepkovém šrotu byla levnější než strava založená na sójovém šrotu, proto je doporučeno, aby tvořila až 10% KD
• Při zkrmování kanolového šrotu (kanadský řepkový extrahovaný šrot) nebyly pozorovány žádné změny chuti v mase

Kachny

• Kachňatům (ve věku 2 týdny) krmenými dietami obsahujícími řepkový šrot ve zvyšujících se koncentracích (0,7%, 14% a 21%) klesala tělesná hmotnost
• Krmení řepkového šrotu na jakékoliv úrovni snížilo přírůstek tělesné hmotnosti a u 28denních měla kachňata krmená 21% řepkovým šrotem výrazně nižší tělesnou hmotnost než ta krmená pouze 7% řepkového šrotu
• Kachňata krmená řepkovým šrotem (14 a 21%) a poražená ve 28 dnech měla lehčí stehýnka a větší množství břišního tuku. Ve stejném věku byl stav peří horší u kachen krmených 14 a 21% řepkovým šrotem
• Z dlouhodobého hlediska (12 týdnů) měly všechny kachny podobné konečné hmotnosti bez ohledu na úroveň řepkového šrotu v KD
• Řepkový šrot neměl žádný negativní vliv na příjem krmiva ani na kvalitu jatečně upravených těl
• U výkrmových kachen při vyšším zařazení řepkového šrotu do stravy došlo ke zvýšení obsahu břišního tuku a hypertrofii štítné žlázy, což svědčí o změnách metabolismu kachen krmených řepkovým krmivem

Králíci

• Řepkový šrot se využívá ke krmení králíků dlouhou dobu a to i v komerční stravě
• Odrůdy s nízkým obsahem kyseliny erukové je možné zařadit do KD pro rostoucí králíky jako částečnou nebo úplnou náhradu za slunečnicový nebo sójový šrot - s mírou začlenění 12-15%, aniž by to ovlivnilo rychlost růstu, výtěžek porážky, vývoj štítné žlázy a jater nebo změnu chuti masa
• Stejná maximální dávka inkluze byla doporučena i pro chov králíků
• V některých studiích byly hlášeny reprodukční problémy s hladinami 20% a vyšší
• Odrůdy s nízkým obsahem kyseliny erukové a nízký obsahem glukosinolátů nejsou v porovnání oproti odrůdám s nízkým obsahem kyseliny erukové (0&00) výrazně lepší, pravděpodobně kvůli vysoké toleranci králíků vůči glukosinolátům (Mohou úspěšně tolerovat hladiny glukosinolátů 50% vyšší než drůbež, 2 až 3krát vyšší než přežvýkavci a 10krát vyšší než prasata).
• Pokusy prováděné s odrůdami 00 potvrdily, že tento řepkový šrot by mohl zcela nahradit sójový šrot - při úplném nahrazení je však možné snížení rychlosti růstu, proto je lepší náhrada pouze z 60% (kvůli stravitelnosti bílkovin, která je nižší u řepkového šrotu)
• Pro růst králíků nebo chovných zvířat lze doporučit hladiny 10-12% KD
• Stravitelnost bílkovin při porovnání odrůd 0 a 00 je podobná
• Ve srovnání se sójovými boby obsahuje řepkový protein jen tolik lyzinu, že splňuje požadavky na stravu králíků, ale je bohatší na AMK obsahující síru - vysoká inkluze řepkového šrotu a přidaného methioninu může mít na růst nepříznivý dopad v důsledku kombinace toxicity síry a relativního nedostatku lyzinu (v důsledku absence sójového šrotu)
• Řepkové šroty z loupaných semen mohou být krmeny rostoucím nebo šlechtitelským králíkům se stejnou účinností jako z neloupaných, ale pro splnění požadavků na vlákninu může být nutné zavést jiný zdroj vlákniny

Ryby

• Řepkový šrot se využívá jako hlavní zdroj bílkovin pro mnoho druhů ryb
• Hlavním problémem je vysoké množství vlákniny, které omezuje jeho nutriční hodnotu pro masožravé druhy ryb - protože je však řepkový šrot zahrnut v množství mnohem nižším než 50%, je nepravděpodobné, že by obsah vlákniny překročil 8% a narušil růstový výkon
• Glukosinoláty se zdají být lépe tolerovány druhy ryb jako je kapr než u prasat a drůbeže (U pstruhů je nejkonzervativnější limit stanoven na 1,4 µmol / g potravy). Řepkový šrot obsahující nízké množství glukosinolátů by proto mohl být zahrnut do 20-30% stravy
• Kombinace řepkového a sójového šrotu je často dobrým řešením, které nahradí rybí moučku
• Použití rostlinných bílkovin k nahrazení rybí moučky v rybí stravě snižuje cenu stravy a nezavádí dioxiny a PCB, což je pro spotřebitele uklidňující

Lososovití

• Řepkový šrot má stravitelnou energii nižší než sójový šrot
• AMK profil je nejlepší ze zdrojů rostlinných bílkovin, které jsou v současné době k dispozici. Tyto AMK jsou vysoce stravitelné (83-99%)
• Řepkový šrot je rutinně krmen lososům více než 20 let
• Aby nedocházelo k omezení růstu je navrženo omezit inkluzi na 10%

Pstruh duhový

• Řepkový šrot obsažený v krmivech pro mladé pstruhy v 10, 20 a 30% po dobu 9 týdnů měly škodlivé účinky na všech úrovních - na hepatosomatický index, růstový výkon, poměr přeměny krmiva a imunologický stav ryby
• Zahrnutí řepkového šrotu obsahujícího 26 µmol / g glukosinolátů do diet pro pstruhy až do 30% nemělo žádný účinek na růst, dobrovolný příjem krmiva ani účinnost krmiva po 58 dnech experimentálního krmení
• Bylo možné zahrnout řepkový šrot v 17,5% v kombinaci se sójovým šrotem, aby se nahradilo 40% proteinu poskytovaného rybí moučkou
• Losos čavyča (Oncorhynchus tshawytsch)
• Použití řepkových šrotů z za studena lisovaných a extrudovaných semen snížily problémy se štítnou žlázou

Sumec říční

• Stravitelnost sušiny, energie a proteinu řepkového šrotu byla nižší než u sójového šrotu
• Řepkový šrot byl zahrnut do krmení pro mladé sumce až do 31%, aniž by to mělo negativní vliv na výkonnost

Australský sumec

• Australský sumec krmený 30-45% řepkovým šrotem ve stravě (jako náhradou rybí moučky) měl snížený růst
• Suplementace anorganickým P zlepšila výkonnost zvířat, ale vedla ke znečištění vody kvůli vyšším ztrátám P během trávení

Kapr

• Řepkový šrot je běžně zahrnut do KD, které jsou obvykle založeny na rostlinných bílkovinách
• U juvenilních vysoká hladina řepkového šrotu má škodlivé účinky na játra a následné zhoršení výkonnosti (růst, příjem krmiva, poměr konverze krmiva) a zdraví (krevní parametry)
• Bylo navrženo buď omezit zařazení řepkového šrotu do KD kaprů na 16%, nebo jej doplnit glutathionem, který má ochranný účinek na rybí játra
• U potěru bylo navrženo až 22% v KD
• U dvouletého obyčejného kapra neměla míra začlenění řepkového šrotu lisovaného za studena až 33% žádný vliv na růst ani využití krmiva

Tilápie

• Stravitelnost sušiny, energie a bílkovin je u tilápie vyšší než u sumců
• V Číně bylo možné použít až 19% řepkového šrotu k nahrazení 30% sójového šrotu ve stravě pro juvenilní tilapie bez ohrožení růstu, přeměny krmiva a využití proteinů (v Brazílii až 24%)

Pražman zlatý

• Může tvořit až 60% KD bez škodlivých účinků na výkonnost

Korýši

• Krevety
• Řepkový šrot může být zařazen do stravy krevetek, aby se nahradila část rybí moučky (nelze nahradit víc než 20% bílkovin z rybí moučky, využívá se kombinace se sójovým šrotem doplněné o AMK a fytázu)